January 2014

fashion, passion.

30. january 2014 at 18:09 | Natt. |  my current passions

Móda. To, že je mou vášní bych nezdůvodňovala tím, že jsem holka. Mám o rok mladšího bratra a myslím, že ten se o módu zajímá ještě víc, než já. A vůbec v dnešní době se o módu kluci prostě zajmají ať chcete nebo ne. Někteří řeknou, že jsou přiteplení ale ti, kteří ty kluky znají prostě ví, že je to baví. A o tom to je.

Člověka, kter miluje módu poznáte podle toho, že má boty od nejznámějších návrhářů, každý rok kompletně vymění celí svůj šatník a nakupovat oblečení chodí minimálně každých 14 dní. Blbost! Řekněme, že málo lidí má peníze na to, aby mohla dělat to, co jsem právě vypsala. Móda tu vyždy byla a vždy bude. Na přehlídky světovích návrhářu se jenom dívám a slintám nad některými kousky. Sice většinou jsou tak výstřední, že bych si je neoblékla ale některé jsou umělecká díla!

Baví mě zkoumat, co se nosilo kdysi dávno a srovnávat to s dnešními trendy. Něco zůstane, něco úplně vymizí a něco se inspirovalo minulostí. Je to prostě zábavné! Móda je pro mě prostě něco, co nikdy neumře a bude nás pořád překvapovat. Lidé už nejspíš už nikdy nebudou chtít chodit obnažení ale budou se chtít pyšnit tím, co právě ulovili za úžasně vysokou cenu, nebo za pár kaček. Je to srandovní nemyslíte?

Nemám nějaké určité meze nebo vyhrazené styly. Co nezapřu, lásku ke značkám Adidas a Nike. Od mala mě mí rodiče oblíkali do pohodlného oblečení ketré bylo především sportovní. Vyrůstala jsem na vesnici takže když jsem šla do školky v sukýnce a punčoškách, většinou po návratu ze školky punčošky letěli do koše. Samozřejmě, že se to mění tím jak dospívám. Pořád mám ráda sportovní oblečení ale sem tam chci vypadat trochu sexy a elegantně. Teniskám Nike a Adidas nemůžu odolat ♥

Prostě a jednoduše miluju pocit, když si koupím něco pěkného v čem můžu dělat parádu. Ten pocit, že mám na sobě něco, co se mi fakt hodně líbí je nepopsatelný.

graphic update | #004

28. january 2014 at 18:31 | Natt.

Jsem tak strašně ráda, že tento týden jdeme do školy naposled ve čtvrtek:3 A v pátek máme volno... Nejde ani o to, že by ve škole byla nuda nebo nebylo co dělat ale já jsem tak strašně zlenivěla, že jsem dnes v matematice uvažovala o tom, jestli teda v hodině psát budu nebo ne. Jestli si to pak neopíšu... Strašná jsem! Navíc to počasí! Taková zima a pořád zataženo... Furt se mi chce spát a jsem utahaná jako štěně. Zítra snad přežiju vstávání na sedm a pak ještě ten čtvrtek. Hodně štěstí do zbytku týdne i Vám:)

Dnes jsem se rozhodla přidat nějakou tu grafiku. Některé věci tu byli nahrány už před prosincem (article pictures a blend) ale nebyl furt něják čas je přidat a věnovat se jim ve článku. Ostatní jsem dodělala dnes abych se trochu odreagovala. Nejvíc se mi ale líbí ty avatary i když jsou neskutečně jednoduché.

time for change.

26. january 2014 at 16:49 | Natt. |  journal
Jako každou něděli to chce ze sebe vysypat úžasně nudné žvásty o mém životě sem na blog. Tento týden by se dal zařadit do těch nejhorších týdnů, ale zároveň i do těch lepších. Snad si na všechno vzpomenu...


Hlavním tématem tohoto týdne bylo uzavření klasifikace pro první pololetí školního roku 2013/2014. No, není se čím chlubit. Dvě trojky nejsou žádn úspěch. Možná mě trochu omluví to, že jsou z matematiky a chemie. Fuj. Jsem ráda, že alespoň češtinu s angličtinou mám za dva i když mě češtinářka dlouho trápila a dělala si ze mě srandu. Nakonec jí spadla sáňka když jsem z KPP (kontrolní písemná práce=pololetka) dostala 1 a 3. Jednička z diktátu mě potěšila jako nikdy protože jsem ji měla jako jedná ze třídy a trojka z rozboru mi pak už byla vcelku jedno. Nejsem na sebe moc pyšná, ale mohlo to být horší.

Známky se uzavíraly oficiálně ve čtvrtek na pedagogické poradě. Já čtvrtek a pátek proležela s bolenstí v krku, hlavy a kloubů v mojí postely ve společnosti tabletu, mobilu, knihy a Rockyho (mého pejska). Dočetla jsem Arénu smrti a pustila se do Vražedné pomsty. Nevím jestli jsem to psala na blog, ale měla jsem tablet posílat na reklamaci protože mi nešel žádný internetov prohlížet. Nakonec si tablet uvědomil, že by mu beze mě bylo smuto a začal pracovat tak jak má. Dlouho bych ho oplakávala.

Věřili by jste, že stačí jeden film na to, aby jste si uvědomili jak někoho strašně milujete? Jestli ne, tak věřte. Ve většině případů je to dobře a má to budoucnost. Hm, v mém ne. Jsem zamilovaná do osoby, která mi to nikdy nemůžu vrátit protože miluje někoho jiného. Tak dlouho jsem chtěla někoho milovat, až jsem se zamilovala do toho nesprávného. Páteční večer jsem tutíž strávila s posmrkanými kapesníkami, oteklými oči a zlomeným srdcem. A co je na zlomené srdce nejlepší lék? Přece koupit si nové boty. A rovnou dva páry! Byl to nápad mojí mamky protože to poznala, že nemám zrovna dobrou náladu. Boty sem dám někdy v tomto týdenu...

Nevím proč, ale chci nějakou změnu. Uvažuju o novém sestřihu nebo o barvě vlasů. Sice se z toho nejspíš vyspím ale i tak bych to uvítala. Sice jsem teď spokojená s délou mích vlasů ale ta barva by nebyl špatný nápad. Nějaká buď tmavší hnědá nebo o trošku světlejší. No uvidíme ještě... Jinak když jsem byla nemocná, tak jsem změnila design jak jste si už určitě všimli. Když je venku taková kosa, chtělo to něco veselejšího a teplejšího. Jsem spokojená. Teď budu sprintovat do sprchy abych se stihla nachystat a pak mohla jít s taťkou do kina na film 20 let v řetězech. Mějste se a moc děkuji za všechny vaše komentáře k předešlím článkům:)


Včera mi mamka koupila na parapet květináček narcisků. Byla jsem z nich nadšená a z nudy vznikla táto fotka :)

don't foreget to fall in love with yourself first.

25. january 2014 at 11:43 | Natt. |  themed articles.
POZOR: Toxické žvásty 14ti leté holky. Berte to s rezervou...

Zatím co spousta bloggerů pojme tohle téma tak, že budou psát o tom, jak se dvě osoby do sebe zamilují a jak to může být těžké a někdy zase ůžasné, tak já budu psát o něčem trochu jiném. O jedné osobě, kterou by měl mít každý alespoň trochu rád. Sám sebe.

Přísloví ''Nikdo není dokonalý,, má určitě něco do sebe. To nepopírám ale občas mi připadá, že lidi ho používají až moc k tomu, aby se shazovali nebo se vymlouvali na něco, co pokazili a dělají z toho světovou tragédii. Co je ale jasné tak to, že nikdo nemá rád takové ty typy lidí, co si myslí že jsou nejdokonalejší a že pobrali všechnu moudrost světa. Takové lidi nemá nikdo rád a nikdo by takový nechtěl být. Proto si radši všichni hromadně říkáme, jak jsme moc tlustí, moc štíhlí, moc velcí, moc malí a další věcí. Bereme to jako očkovaní před velkým egem a sebevědomím.

Všeobecně je ale známe, že všeho moc škodí a čím méně, tím lépe. Jo, jasně ale shazovat se až do konce smrti a pořád na sobě hledat nějaké chyby? To jako fakt? Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik času tímto promarníte?

Každý se narodil tak, jak mu osud dopřál. Jsou případy, kdy se prostě narodíte s vadou, která vám zůstane celí život ale nenapadlo vás, z vašich nedostatků udělat vaši přednost? pořád jste na živu. Dýcháte stejný vzduch jako ostatní. Uvědomte si, že každý nemá tu možnost. Vady od narození jsou jedna věc. Ta horší bych řekla... Ovšem úplně banálními problémi jsou, když si někdo řekne, že má moc odstáté uši, velký nos, široké boky atd atd. Mohla bych pokračovat do nekonečna!

A když ne přednost, tak na sobě najít nějkou dobrou vlastnost která převyšuje tu špatnou? Hledání záporných věcí nejen na sobě je lehčí, než hledat ta pozitiva. To je dokázané. Ale věřte, že ta námaha najít na sobě něco dobrého bude stát za to. Hodně lidí nemá ponětí, jak důležité je milovat sám sebe. Vytvořit si k sobě sebeůctu. Přijmout se takový, jaký jste. Nemyslet jenom na ostatní ale taky sám na sebe. A ne, tohle není sobecké. Většina jsme teď ještě v pubertě (je mi 14), kdy se prostě zabíváme spíše svím vzhledem než svím vnitrem a tím, co by pro nás mohlo být přínosné do budoucna.

Sebevědomí je důležité. Bez něho budete pořád váhat a rozmýšlet se, jestli to bude dobře nebo ne. Co to třeba risknout? Když je to povede, super! Když ne, prostě to zkoušet znovu a zvonu. Nemarnit drahocený čas nad tím, co nám chybí a co přebývá ale prostě se mít rád takový, jací jste. Lidskost je krásná, dokonalost je nudná;)

Jenom doufám, že si teď o mě nebudete myslet, jak jsem strašně namyšlená a až moc sebevědomá.

#7 Write about your favourite band or musician.

24. january 2014 at 10:51 | Natt. |  30 question challenge
Upřímně jsem hodně ráda za to, že tu mám 30QCH protože bych vůbec nevěděla o čem psát. Takhle tady mám ještě zbývajících 22 otázek což je super pro tyhle chvíle. Dneska se budu věnovat mím oblíbeným hudebním interpretům. Shrnu to takhle všechno dohromady protože by bylo neskutečně těžké se rozhodnout o kterém z nich psát. Nebo spíše napíšu takové souhrn co poslouchám, kdy to poslouchám a tak. Určitě mi napište, co posloucháte a na čem si ujížďíte (samozřejmě co se týče hudby -,-)

Netušila jsem, jak těžké toto téma bude. Prostě a jednoduše... Hudbu poslouchám podle nálady. Kdo taky ne? V mém mobilu mám ke dnešnímu dnu 176 písniček. Prostě musím mít po ruce mé oblíbené písničky pro všechny typy mích nálad. Když se mám prostě fajn a starostí je minimum, nebojím se zapnout něco tanečního třeba od mého oblíbeného DJje Calvina Harrise nebo něco trochu tvrdšího třeba od Thirty Seconds To Mars nebo skupiny Placebo. K zahození není žádný song s chytlavou melodií takže interpreti jako jsou např. Imagine Dragons, Rihanna, Ellie Goulding nebo Icona Pop jsou vítání.

Každopádně pořád nemůžu být plná energie a optimismu... Příkladem je to, když jedu po náročném dnu ze školy domů. To jsem v takovém rozpoložení, že bych nejradši usnula v tom smradlavém, špinavém autobusu a dojela až bůh ví kam. V tu chvíli fakt nemám náladu na nějakou smršť beatů a dám přednost něčemu s klidnou melodií. Vím, že jednu dobu jsem si pro takovéhle momenty dost stahovala písničky ze seriálu The Vampire Diaries ale v tu dobu běžela myslím 3. série. Teď to je Lana Del Rey, Lored, Christina Perri, Florence Welch a Tom Odell.

V dnešní době jsou mraky lidí, kteří se snaží vyprodukovat nějakou hudbu. V podstatě se o to snaží každý druh člověk... My ostatní mám tím pádem neskutečné množství songů a není nikdo, kdo by neměl svou oblíbenou písničku. Hudba tvoří naši osobnost. Může se stát i vaším životním stylem. Hudba je podle mě další živel, který nelze ovládat. Je všude kolem nás a my máme možnost vybrat si ten, který se nám nejvíce líbí.

Movie | Wolf of Wall Street

19. january 2014 at 12:27 | Natt. |  movies reviews
Název: Vlk z Wall Street
Žánr: Životopisný / Drama / Komedie / Krimi | Rok: 2013
Režie: Martin Scorsese
Scénář: Terence Winter
Předloha: Jordan Belfort (kniha)
Hlavní role: Leonardo DiCaprio, Matthew McConaughey, Jonah Hill...| CSFD
Popis: Film Vlk z Wall Street přináší podívanou z doby, kdy na Wall Street vládla pravidla Divokého Západu. Jen místo pistolníků na koních se tu prohánějí jachty a nahé blondýny a místo prachu nad prérií víří vzduchem bankovky. Někdy dokázal vydělat i 12 milionů dolarů za pouhé tři minuty. A peníze uměl také pěkně roztáčet. V jeho kancelářích běžně defilovala nahá dívčí dechovka, šňupaly se velehory kokainu, pořádaly se závody v házení trpaslíky, opice jezdily na kolečkových bruslích a se svou ženou souložil na matraci ze samých bankovek. Když mu v Londýně na večírku došly drogy, vzbudil svou newyorskou sekretářku, aby mu je poslala soukromým tryskáčem. Po každém velkém mejdanu ale přichází i odpovídající kocovina. Zvlášť, pokud kouzlení s akciemi je více než jen kreativní. FBI vás pak chce zatknout a mnoho dalších se chce pomstít.

Můj názor: Jak už to u mě bývá, o trailery se moc nezajímám. Prostě když slyším název filmu a ten se mi zalíbí, na film se podívám. Jinak tomu nebylo i u filmu Vlk z Wall Street. Takže jsem se rozhodla podívat se na mou oblíbenou stránku s online filmy a ono to tam bylo. Když jsem dole v lištičce viděla 180 minut, trochu jsem se zarazila ale byl pátek večer a jak jinak strávit páteční večer než u filmu. Samozřejmě když jste nezadaní a není vám patnáct. Tak jsem koukala. Řeknu vám, že s rodiči bych na něj do kina asi nešla. Vybrala bych si spíše osobu, která ocení filmovou tvorbu a herecké výkony protože jinak to nemá cenu. Podle mě DiCaprio vypadá čím dál tím líp. Ve filmu Titanic ho fakt nemám ráda a ani ten film moc nemusím ale jak ve filmu Velký Gatsby tak i tady mě ohromil. Zatím co ve filmu Velk Gatsby hraje milého, čestného a slušného boháče, tady se objevuje jako nekompromisní, drsný a zkažený (ale to až ke konci bych řekla) týpek. To, že ve filmu jsou hromady drog a prostitutek jenom opomenu. Ony tyhle zvrhlosti dodávají filmu něco speciálního. Něco, co vás zaujme i kdyby jste nechtěli.

Herecké výkony všech herců jsou podle mě bravurní. Obzvláště scéna, kdy si Jordan dá s kamarádem nějakou starou a velmi silnou drogu, která začne působit až po cca hodině. Droga mu úplně umrtví mozek a Jordy se nemůže postavit na nohy a je prostě v transu. Nechápu, jak to takhle mohl zahrát! Takže, jestli se chcete podívat na film a herecké výkony hodny Oscarů, určitě tento film doporučuji:)

i really haven't got a lot of friends but sometimes less is more.

9. january 2014 at 18:53 | Natt. |  journal
Omlouvám se za vulgární výrazy ve články ale ono to jinak nešlo...
Přeji krásný večer mí čtenáři:) Nevím jak vám, ale mě ten poprázdninový týden strašně rychle utekl. Za to jsem fakt ráda. Jak asi usoudíte podle mé aktivity, zaměstnaná jsem byla dost. Sice známky nejsou zrovna k chlubení ale všechno se to dá zvládat. Navíc jsem tento týden ušetřena přítomnosti mého milovaného bratříčka protože je na soustředění. Ne, fakt mi není smutno. Já mu nejspíš taky ne :D Takže tohle je velké tohoto týdne. No jo, musí chlapeček makat... Doufám, že letos tu republiku vyhraje. Smraďoch jeden...


Tento týden jsem ovšem přišla na to, jak strašně moc nenávidím svou třídu. Myslím tím kolektiv... To, že žádný z kluků není ani trochu pohledný bych ještě přežila protože každý jsme nějaký ale ty povahy... Zkuste se vcítit do mojí situace. Je pře přijímačkami na střední školu. Pololetí se blíží a vy si prostě nechcete zkazit průměr a známky v primitivních předmětech jako je například přírodopis, dějepis nebo zeměpis. Opakujete si učivo před hodinou s kamarádkou a navzájem se zkoušíte... Najednou na vás spolužák zakřikne ''Ježiš, vy jste pi*e že se to učíte. Stejně vám to k ničemu nebude,,

Fajn, jednou bych to přežila. Druhý den jsem zjistila, že já i moje kamarádka jsme absolutní odpadlíci. Prostě nás začali ignorovat a pomlouvat, že se učíme. Jako, je tohle normální? Oni vás začnou nenávidět už jenom proto, že reagujete na výklad učiva. Když se učitelka na něco zeptá a vy odpovíte, jste šprti a vlezdoprdelky. Já se učit třeba musím. Vím, že jsou tipy lidí, kteří si to pamatují z hodiny nebo si to jenom přečtou ale já se to prostě musím naučit. Ale i přes to nemám samé jedničky a naprosto brilantní výsledky. Už jenom proto, že jsem dyslektik a dysgrafik.

Taky nechápu, jak mužou tak strašně měnit názory na lidi. Jasně, já s tím kolektivem jsem až od šesté třídy ale nikomu jsem nic za tu dobu nic neudělala. Ke všem jsem se vždycky chovala slušně a spravedlivě. Teď, když se zeptám kamaráda, jestli jsme neměli něco za úkol, odpověď je ''Nevím,, Kdyby se zeptal on mě, řekla bych mu to ale nejspíš přestanu s ochotou v naší třídě protože nakonec ze sebe udělám jenom vola.

Ale dost o pesimistických věcech a něco o těch pozitivních. Jsem strašně ráda, že i v tak shnilém kolektivu se najde már slečen, které to vnímají stejně jako já. Řekla bych, že momentálně jsou ve třídě dva gangy... My a Oni. Nevšímáme si jich. Jenom uvažujeme, co z nich vyroste a jestli vůbec udělají přijímačky. Staráme se prostě jenom o svoje věci a oni ať si myslí co chtějí... Zítra budeme dělat nějaké srovnávací testy či co tak jsem zvědavá jak dopadnu.

Své předsevzetí, cvičit minimálně 40 minut denně svědomitě plním. Dělám ten dřepovej challenge ale s tím jsem začala už před vánocemi. Dneska jsem dělala 85 dřepů a každý den přidávám dva protože po jednou mě to nebavilo. Taky jsem si přidala 40 sklapovaček a 10 minut yogi ♥ Sice mi to vůbec nejde ale doufám, že se do toho dostanu. Možná budu chodit s kamarádkou i do sportcentra ale nevím, jestli to stojí za ty prachy když jsem si zvykla na ''home workout'' :D

Jinak se musím trochu pochlubit... Myslím, že jsem našla kluka mích snů! Sice se známe už přes rok ale až teď jsme si tak nějak bližší než nikdy před tím. Nechci být naivní a doufat v něco co nebude... Ale momentálně jsem šťastná tak, jak to je:) Je fajn mít někoho, kdo vám rozumí a není to holka no ne?

Japak se máte vy? :)

playlist | #006

4. january 2014 at 22:24 | Natt. |  music
Cože? Ještě jeden den volna a pak zase ten blázinec? Prosím, ne... Vždyť před chvilkou byli vánoce a teď už zase musím do školy? Za trest... Další ''prázdniny'' máme v žákovské knížce zaznačeny jako pololetní a to je jenom jeden trapný den. To bych se obešla i bez toho... Další pak jarní ale ty máme až v březnu. Snad nám dají alespoň volno před přijímačkami. No, uvidíme.

Pro dnešek jsem se rozhodla zveřejnit nový playlist (cca po dvou měsících). Možná jsem trochu nerozvážná když na první místo posadím song, který jsem slyšela dnes dopoledne ale já si ho prostě zamilovala ♥ Jedná se o novou písničku od zpěvačky Christiny Perri s názvem Human. Dlouho, dlouho žádnou novinku nevydala a teď bude nové album plné dokonalých songů. Taky pozměnila svou image a vypadá krásně! Jestli tuhle zpěvačku neznáte, doporučuji si poslechnout alespoň tento song. Vaše typy na songy které máte právě teď nejraději pište do komentářů:)

Christina Perri - Human {play} {text}
• Charlie Straight - Crush On a Hooligan {play}
Bastille - Of The Night {play}
Iggy Azalea - Work {play}
James Arthur - Recovery {play}
Enrique Iglesias - Heart Attack {play}
Tom Odell - I Know {play}
John Newman - Losing Sleep {play}
John Legend - All of Me {play}
Britney Spears - Perfume {play}
Lykke Li - Get Some {play}
Lady Gaga - Do What U Want ft. R. Kelly {play}
Lorde - Team {play}
Olly Murs - Hand on Heart {play}
Avicii - Hey Brother {play}
Imagine Dragons - Monster {play}
Mandrage - Siluety {play}
• Katy Perry - Unconditionally {play}
Christina Perri - I Believe {play}


photography by me | random photos & walk

3. january 2014 at 17:02 | Natt. |  photography by me
Čauky mí drahoušci:) Dneska bylo vážně nádherně! Tedy alespoň u nás... Byl by hřích nevytáhnout paty z domu a nejtí se projít. Tak jsme s taťkou a Rockym (pejskem) vyrazili. Měli jsme v plánu dojít na jednu lesní chatu ale protože jsme si neuvědomili, že večer trochu pršelo a takřka všude bylo bahno tak jsme tam nedošli. Ale i tak to bylo fajn. Vzala jsem si foťák a něco málo pofotila ale fakt jenom málo. Proto přidávám i pár fotek, které jsem za poslední dny vytvořila. Nečekejte nic extra. Jak jste trávili dnešní den vy?



2014 planes, wishes and other things.

2. january 2014 at 14:55 | Natt. |  my mind
Zdravím Vás! Tak jak jste si užili Silvestra? Já jsem se měla naprosto perfektně ovšem jsem to trošku přehnala s alkoholem takže včerejšek jsem celí prospala protože mi ještě v pět hodin odpoledně bylo špatně. Naši ze mě měli srandu, že mi bylo blbě a furt mi říkali ''Tak co, jak ti je ty naše pařmenko?'' Ach jak já je miluju! Fuj, slovo 'Frisco' nechci slyšet hodně dlouho. Ale večer to byl nezapomenutelný! Nakonec jsme s kamarádkou žádné challenge nedělali a šli jsme radši ven.

Nicméně přicházím s prvním článkem v tomto roce který se bude týkat mích plánů a přání v roce 2014. Myslím, že toho moc nebude ale mám chuť psát a tohle mi připadá jako vhodné téma. Do konce týdne uvažuji ještě o článku na téma týdne protože je velmi dobré téma, na které se toho dá hodně napsat.



Nejspíše nejdůležitějším bodem tohoto roku pro mě budou bez pochyb přijímačky na střední školu. Pro jednu školu jsem definitivně rozhodnutá a to je Střední škola hotelová a služeb v Kroměříži obor Hotelnictví/Cestovní ruch. Tam jedna z přihlášek skončí určitě ale druhou školu ještě nemám což je celkem blbé no. Ta polygrafická v Brně mě hodně zklamala a do Olomouce by mě nejspíš nevzali protože se tam nedělají přijímačky ale bere se na průměr. No, uvidím ještě.

Takovou pozitivní věcí bude oslava mích patnáctých narozenin. Těším se na občanku ale zároveň počítám s tím, že na mě dopadne určitá tíha zodpovědnosti. Slyšela jsem, že občanku můžu mít už od čtrnácti ale uznejte, že to není ono. Těším se na to, jak dementně budu vypadat na fotce a taky na to, že když někomu řeknu svůj věk tak jeho reakce nebude ''Páni, tobě je teprve ... '' teda doufám...

Přejdu od plánu ke přáním... Chtěla bych se podívat do nějaké nové země nebo města. Sice nejspíš pojedeme o letních prázdninách s rodinou opět do Chorvatska ale mimo to bych se chtěla podívat ještě někam jinam. Ideální by byl Londýn nebo Paříž. Ovšem, moc s tím nepočítám no. Ale pořád doufám...

Dalším přáním které se týče spíše literatury je přečíst co nejvíce knih a podstivě zapisovat do svého deníku který jsem si pro tento rok založila. Knih, které bych chtěla přečíst je mnoho takže o ty by neměla být nouze a o zážitky které zaznamenám do svého deníku taky snad nebude. Taktéž doufám, že mi blog vydrží do dubna a oslavím první rok tohoto blogu. Žádný blog, který jsem měla mi nevydržel rok...

Posledním přáním je, se dostat na koncert Justina Timberlakea který u nás bude 3. června mám takový dojem. Neskutečně miluju jeho hudbu a když už jsem prošvihla Bruna Marse tak alespoň na Justina bych ráda šla. Jestli se teda neobjeví nějaký lákavější koncert ale o tom dost pochybuju.

Takže to by bylo nejspíš vše. Jinak jak se vám líbí nový design? Já jsem spokojená! Chtělo to něco barevnějšího, když nejspíš pořádná zima zaspala. Jaké máte plány a přání na tento rok?